Co dělat? Prvních 24 hodin po smrti blízké osoby.
Klidný průvodce tím, co dělat – jak pečovat o zesnulého i o sebe.
Smrt blízké osoby zastaví čas. V prvních chvílích je ticho, nevíra, často změť myšlenek. V takových chvílích záleží nejvíc na jednom: dovolit si být se zesnulým a nezůstat s tím sami.
Nemusíte dělat vše najednou ani sami. Vyplatí se požádat o pomoc rodinu nebo přátele a rozdělit si úkoly. Někdo může zavolat lékaře, jiný pohřební službu, někdo připraví dokumenty nebo uvaří čaj a připraví něco k jídlu pro všechny přítomné.
Tento text je klidným průvodcem tím, co je obvykle třeba udělat během prvních 24 hodin.
1. Zastavte se a buďte se zesnulým.
Došlo-li k úmrtí doma, mohou být první chvíle pro rodinu velmi důležité. V mnoha kulturách a tradicích je setrvání u těla po nějakou dobu přirozeným způsobem rozloučení. Můžete sedět u zesnulého, dotýkat se ho, obejmout a políbit ho, modlit se, zachovat ticho a zapálit svíčky. Jsou-li oči zesnulého otevřené, jemně je zavřete. Poté tělo přikryjte lehkou dekou nebo prostěradlem.
Není kam spěchat. Nikdo neočekává okamžité jednání. První telefonáty se obvykle vyřizují až po nějaké době.
2. První telefonát – lékař nebo záchranná služba.
K formálnímu potvrzení úmrtí je zapotřebí ohledací list vystavený lékařem.
Podle situace byste měli zavolat:
Došlo-li k úmrtí doma:
• svého praktického lékaře,
• lékařskou pohotovostní službu,
• záchrannou službu (112/999).
Lékař přijede, potvrdí úmrtí a vystaví ohledací list. Je to dokument potřebný pro další formality.
Došlo-li k úmrtí v nemocnici nebo hospici – personál to zařídí automaticky.
3. Druhý telefonát – pohřební služba.
Jakmile je ohledací list vystaven, můžete zavolat pohřební službu dle svého výběru.
Personál pohřební služby:
• vyzvedne tělo z domu nebo nemocnice,
• přepraví je do márnice,
• pomůže s formalitami,
• často také pomůže získat úmrtní list a zorganizovat pohřeb.
Pro pohřební službu se vyplatí připravit:
• ohledací list od lékaře,
• doklad totožnosti zesnulého,
• případně oděv, v němž má být pohřben (oděv lze někdy dodat později).
Nemusíte dělat vše najednou; pohřební služba obvykle rodinu provede dalšími kroky klidně a beze spěchu.
4. Jak se může tělo zesnulého chovat.
V prvních hodinách po smrti začíná tělo procházet přirozenými biologickými procesy. Vyplatí se o nich vědět, aby vás nepřekvapily.
Můžete si všimnout, že:
• tělo chladne,
• po několika hodinách nastupuje posmrtná ztuhlost (rigor mortis),
• kůže může zblednout nebo mírně zmodrat,
• čelist nebo ústa se mohou lehce uvolnit,
• občas se objeví slabý zápach nebo drobný výtok.
Jde o přirozené fyziologické procesy. U každého člověka mohou probíhat trochu jinak.
Zůstává-li tělo doma několik hodin, můžete:
• pootevřít okno,
• přikrýt tělo lehkým prostěradlem,
• položit ruce zesnulého na hruď,
• vložit pod hlavu malý polštář.
Víc dělat nemusíte; o zbytek se postará personál pohřební služby.
5. Co připravit pro pohřební službu.
Má-li být tělo vyzvednuto z domova, je dobré připravit:
• ohledací list od lékaře,
• občanský průkaz zesnulého,
• oděv k pohřbení (pokud je již vybrán),
• případné dokumenty týkající se místa pohřbu (jde-li o rodinný hrob).
Není-li oděv k dispozici, pohřební služba s tím často pomůže.
6. Další formality (obvykle následující den).
V následujících dnech byste měli:
- Získat úmrtní list na matričním úřadě (Urząd Stanu Cywilnego) na základě ohledacího listu.
- Domluvit termín pohřbu s pohřební službou a správou hřbitova.
- Vyrozumět rodinu a blízké.
- Později oznámit úmrtí mimo jiné: ZUS / KRUS, bance, zaměstnavateli, pojišťovně.
Většinu těchto záležitostí však není třeba vyřizovat v prvních hodinách. Velmi často pohřební služba nabídne, že úřední formality zařídí.
7. Nejdůležitější: nezůstávejte s tím sami.
První den po smrti blízké osoby je citově velmi těžký. Proto se vyplatí zavolat někoho z rodiny o pomoc, požádat souseda nebo přítele, aby byl nablízku, a rozdělit drobné úkoly mezi několik lidí.
Například:
• jeden člověk zavolá lékaře,
• druhý pohřební službu,
• někdo další připraví dokumenty nebo informuje rodinu.
Nemusíte to všechno nést sami. Pamatujte, že první telefonát by měl směřovat k někomu blízkému a teprve další k lékaři.
8. Čas pro rozloučení.
Uprostřed všech formalit se snadno zapomíná na to nejdůležitější. První hodiny po smrti blízké osoby jsou také časem pro tiché rozloučení. Můžete říci poslední slova, podržet ruku, modlit se nebo prostě sedět v tichu.
Mnozí lidé si i po letech vybaví právě tento okamžik – chvíli, kdy byli se svým blízkým ještě jednou.
O zbytek se lidé a instituce postarají později.
Nejprve přichází čas pro srdce.
